Kniha o Bhútánu - Cesty za štěstím 1

Země hřmícího draka, jak se Bhútánu přezdívá, je malé království o rozloze podobné polovině České republiky a nachází se mezi velmocemi Čínou a Indií ve východním Himálaji. V Bhútánu jsem strávila devět měsíců jako doktorský student psychologie a dělala jsem tam výzkumné rozhovory s lidmi na téma štěstí a spiritualita. V království je hojně rozšířený a hluboce zakořeněný tibetský buddhismus, který je úzce spjatý s každodenním životem obyvatel a místní kulturou. Bhútán je první zemí na světě, která vydala vládní edikt oznamující, že hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý domácí produkt.

Místní lidé sice nemají vysoké platy, přesto ale dokáží vyžít s málem a radovat se z přítomného okamžiku. Jejich cílem není stále toužit, ale být vděčný za to, co právě mají. V království také kladou důraz na ekologii, minimálně 70 % území musí být zalesněno. Jde tak o jedinou zemi na světě, která produkuje více kyslíku než oxidu uhličitého.

V Bhútánu mají také hluboce zakořeněnou astrologii, podle které se lidé v životě často řídí. Tato tradice se mě dotkla jen velmi málo. Můj vrchol astrologie bylo to, že jsem si všímala různých znamení, kterým jsem intuitivně dávala různou váhu a které mi pomáhaly řešit zapeklité situace, v kterých bylo třeba se rozhodnout. Bhútánci to tak dělají běžně.

Někteří obyvatelé himalájského království například věří na dobré a špatné dny pro cestování, které se vypočítávají podle horoskopu a hvězd. Modlitební vlajky (lungta) rovněž vyvěšují podle astrologických pravidel v určitý čas na určitém místě. Občas mi z toho šla hlava kolem…

Obvykle jsem se ptala mnichů, kdy mohu lungty vyvěsit a ti mi řekli přesný den a čas. Když jsem z Bhútánu odjížděla, vyhledala jsem v chrámu lamu, aby mi opět určil vhodnou dobu na vyvěšení vlajek, které jsem si brala s sebou domů. Lama se na mě jen podíval svýma laskavými očima a pravil: „Nekomplikuj si to. Pověs je kdekoliv a kdykoliv. Ono se tady říká co, kdy a jak můžeš dělat, ale my to nebereme zas tak vážně. Jsou to spíše symboly než striktní nařízení. Buddhismus je natolik složitý, že je potřeba ho co nejvíce zjednodušit a prostě ho žít. Ve výsledku je všechno v životě naprosto jednoduché – dobrou věc nemůžeš udělat špatně.“

Chvíli jsem jen mlčky stála a hleděla na něj. Jeho slova hluboce rezonovala s mou duší. I přes mnoho pravidel a administrativních nařízení se umí Bhútánci dotknout podstaty, kterou se nebojí žít. Věci přijímají tak, jak jsou a nedávají nikomu ani ničemu zbytečné nálepky. Když člověk pochopí sílu bhútánské intuice a synergie nahodilosti, přestane mít z čehokoliv obavy a zjistí, že Bhútán je zemí nekonečných možností, které plují jednoduchostí vesmíru a čekají na své objevení složitým západním smýšlením. V ten zázračný moment se rozplynou všechny problémy definované časem a nastane nekonečný pocit štěstí z přítomného okamžiku.