- kniha@cestyzastestim.cz
- Předprodej knihy Naše Cesty za štěstím začíná již 3.10.!!
Kde to vše začalo?
Cesty za štěstím
Ukázka z knihy - Bhútán
Země hřmícího draka, jak se Bhútánu přezdívá, je malé království o rozloze podobné polovině České republiky a nachází se mezi velmocemi Čínou a Indií ve východním Himálaji. V Bhútánu jsem strávila devět měsíců jako doktorský student psychologie a dělala jsem tam výzkumné rozhovory s lidmi na téma štěstí a spiritualita. V království je hojně rozšířený a hluboce zakořeněný tibetský buddhismus, který je úzce spjatý s každodenním životem obyvatel a místní kulturou. Bhútán je první zemí na světě, která vydala vládní edikt oznamující, že hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý domácí produkt.
Místní lidé sice nemají vysoké platy, přesto ale dokáží vyžít s málem a radovat se z přítomného okamžiku. Jejich cílem není stále toužit, ale být vděčný za to, co právě mají. V království také kladou důraz na ekologii, minimálně 70 % území musí být zalesněno. Jde tak o jedinou zemi na světě, která produkuje více kyslíku než oxidu uhličitého.
V Bhútánu mají také hluboce zakořeněnou astrologii, podle které se lidé v životě často řídí. Tato tradice se mě dotkla jen velmi málo. Můj vrchol astrologie bylo to, že jsem si všímala různých znamení, kterým jsem intuitivně dávala různou váhu a které mi pomáhaly řešit zapeklité situace, v kterých bylo třeba se rozhodnout. Bhútánci to tak dělají běžně.
Někteří obyvatelé himalájského království například věří na dobré a špatné dny pro cestování, které se vypočítávají podle horoskopu a hvězd. Modlitební vlajky (lungta) rovněž vyvěšují podle astrologických pravidel v určitý čas na určitém místě. Občas mi z toho šla hlava kolem…
Obvykle jsem se ptala mnichů, kdy mohu lungty vyvěsit a ti mi řekli přesný den a čas. Když jsem z Bhútánu odjížděla, vyhledala jsem v chrámu lamu, aby mi opět určil vhodnou dobu na vyvěšení vlajek, které jsem si brala s sebou domů. Lama se na mě jen podíval svýma laskavými očima a pravil: „Nekomplikuj si to. Pověs je kdekoliv a kdykoliv. Ono se tady říká co, kdy a jak můžeš dělat, ale my to nebereme zas tak vážně. Jsou to spíše symboly než striktní nařízení. Buddhismus je natolik složitý, že je potřeba ho co nejvíce zjednodušit a prostě ho žít. Ve výsledku je všechno v životě naprosto jednoduché – dobrou věc nemůžeš udělat špatně.“
Chvíli jsem jen mlčky stála a hleděla na něj. Jeho slova hluboce rezonovala s mou duší. I přes mnoho pravidel a administrativních nařízení se umí Bhútánci dotknout podstaty, kterou se nebojí žít. Věci přijímají tak, jak jsou a nedávají nikomu ani ničemu zbytečné nálepky. Když člověk pochopí sílu bhútánské intuice a synergie nahodilosti, přestane mít z čehokoliv obavy a zjistí, že Bhútán je zemí nekonečných možností, které plují jednoduchostí vesmíru a čekají na své objevení složitým západním smýšlením. V ten zázračný moment se rozplynou všechny problémy definované časem a nastane nekonečný pocit štěstí z přítomného okamžiku.
Líbí se vám kniha?
Ukázka z knihy - Izrael
Novodobý Izrael je stát na Blízkém východě, který vznikl teprve v roce 1948, kdy se do Svaté zeměmohli vrátit Židé. Na daném území ale již dlouhou dobu žili Palestinci, a tak se o jednu zemi museli začít dělit dva národy a oba dva si už desítky let chrání svůj životní prostor.
Klidu a míru si Izrael zatím moc neužil. O důležitosti tohoto území není pochyb, jde o svaté místo pro židy, křesťany i muslimy. V současné době žije v Izraeli 75 procent Židů, 20 procent Arabů a 5 procent jiných národností.
Když jsem tam odjížděla, trochu jsem se obávala dopadu izraelsko-palestinského konfliktu na běžný život. Za celou dobu jsem se ale neocitla ve větším ohrožení. Naopak jsem se často setkala se vzájemným pochopením a snahou o přátelství s druhým národem. Tato iniciativa pocházející od obyčejných lidí možná předznamenává růžovější časy pro oba tábory. \
V Izraeli jsem pokračovala se svým kvalitativním výzkumem štěstí a spirituality a rozhovory jsem vedla i s několika významnými profesory a počítačovými experty. Nad mými otázkami se hluboce zamýšleli a rádi analyzovali jejich možné interpretace. Židé jsou myslitelé, milují diskuze a mě moc bavilo si s nimi povídat.
Izrael není pohodová země a ani tam není pořád veselo; je to ale neskutečně působivé místo, které ve mně zanechalo hluboký dojem. Než jsem tam odjela, hodně lidí si ťukalo na čelo, proč se chystám do rozbouřených blízkovýchodních vod, ale ono nic není tak horké, jak se v médiích uvaří…
Zvláštní pozornost pak zasluhuje posvátný Jeruzalém, město mostů i propastí, kde všechno začíná i končí. Jeruzalém je zajímavým mikrosvětem, který nenechá nikoho lhostejným. Je to rozporuplné místo, které mě fascinuje i trochu děsí. Za tři tisíce let se tam nastřádaly snad všechny lidské emoce, které se vměstnaly na velmi malý prostor. Po levé ruce je tak třeba láska a štěstí a napravo smutek a agrese…
Kontroverzní země na sebe upoutává pozornost již tisíce let a v současnosti se stala ostrovem v rozbouřených vodách. Izraelci si musí hlídat hranice na všech stranách, což jim nedá ani chvíli vydechnout. Zdá se mi, že prastarý Izrael a jeho lid jsou unavení z neustálých tahanic a přála bych jim konečně klid a pořádný odpočinek. Svatá země je koktejlem namixovaným z mnoha ingrediencí, které se stále a stále míchají dohromady. Když se ale tento drink nechá chvíli odstát, to nepotřebné se usadí a čistá esence štěstí vyplave na povrch.
Chcete se dočíst víc?
Ukázka z knihy - Island
Ze země ohně a ledu, jak se Islandu přezdívá, sálá energie všemi směry. A cítila jsem ji už při mém prvním přistání na letišti v Keflavíku. Tento ostrov leží na hraně eurasijské a americké litosférické desky. Puklina mezi dvěma kontinenty prochází jeho středem a za skřípavých zvuků se každoročně rozšiřuje o dva centimetry. Island je živý a hravý tvor, který umí provokovat a nutí reagovat. Je také nekonečným zdrojem energie, která dokáže být léčivá, jemná i syrová zároveň.
Ostrov je omílaný vlnami severního Atlantiku a leží těsně pod polárním kruhem. Oheň, led, voda a vítr tam vytváří libý, a zároveň velmi dynamický soulad. Sopky schované pod ledem, bublající bahna, gejzíry, vodopády a hluboké rokle jsou hravou odpovědí na dramatické rozmary přírody. Island miluji do poslední víly a skřítka, kterými se to tam jenom hemží. Obyvatelé ostrova jsou drsní Vikingové, kteří před dvanácti sty lety dopluly na jeho břehy a kolem dokola ho obsadili. Vnitrozemí zůstává až do dnešních dnů pusté a nehostinné, a Island je tak jednou z nejméně hustě osídlených zemí na světě. Žije tam pouhých 350 tisíc obyvatel, přičemž více než třetina z nich bydlí v hlavním městě Reykjavíku.
Island jsem navštívila už mnohokrát; nejdéle v kuse jsem tam strávila celý podzimní semestr. Dělala jsem tam kvalitativní výzkum štěstí a spirituality, kdy jsem v hloubkových rozhovorech zjišťovala, jak se žije tamním obyvatelům.
Islanďané mají milion úžasných vlastností jako je například starost o druhé, zodpovědnost, smysl pro humor či flexibilita. Nebývají ale otevření a společenští. Mají rádi svůj prostor, do kterého si nechají vstoupit jenom ty nejbližší lidi. Říká se, že je těžké se s Islanďany skamarádit. Toto úsloví ale neplatí v okamžiku, kdy mají v krvi alkohol. O pátečních večerech si se mnou mí islandští spolubydlící povídali jako s nejlepší kamarádkou.
Další způsob družení představují termální bazény. Lidé tam bývají uvolnění a rádi debatují i s neznámými tvářemi. S oblibou jsem tam chodila večer, kdy se mi několikrát poštěstilo ležet
venku v horké vodě a sledovat nad sebou světla polární záře. Byly to neobyčejné momenty velkého islandského štěstí.
Islanďané tráví zimu ve tmě a léto si užívají v nekonečném
světle. Příroda tam má jiný rytmus než u nás a naladit se na dlouhé noci nebylo pro mě úplně jednoduché. Postupně jsem ale zjistila, že tma má stejně očistné účinky jako světlo. Island je hutný a syrový stejně jako lehký a veselý. Je to ostrov kontrastů i souladů. Nabíjí energií a dává odpovědi. Je to jedno z mých nejmilejších míst na světě.